V dnešní době stále ještě není profese porodních asistentek vnímána v naší společnosti prestižně. K poškození vnímání důležitosti našeho povolání došlo beze sporu v období socializmu, kdy porodní asistentky byly z komunitního prostředí centralizovány do porodnic a jejich kompetence byly osekány. I když v dnešní době je mnoho porodních asistentek, které bojují za navrácení sociální prestiže a povědomí společnosti o důležitosti této profese, jde to velmi pomalu. Možná, že potřebujeme více vzorů pro to, abychom se mohly ztotožnit s naší dalekou historií a podstatou profese. Na našem území v historii nenajdeme příliš známých jmen porodních bab, ale to vůbec neznamená, že by tu nebyly kvalitní porodní báby. Jen se o nich tolik nevědělo, protože neměly celospolečenský přesah a nepublikovaly.
Pojďme se podívat na příklad francouzské porodní báby Angelique de Coudray, která by se jistě mohla v dnešní době označit za influencerku a srdcařku profese babictví.
ANGELIQUE DE COUDRAY (1712 - 1794)
Angelique se narodila do vlivné lékařské rodiny a měla tak skvělý přístup ke vzdělání. Ve 25 letech dokončila tříletý kurz chirurgie, který měl specializaci na porodnictví, učila se u Anne Bairsinové.
V roce 1743 byl povýšen společenský i odborný statut chirurgů, jenž byli všichni muži a zakázali výuku ženským porodním bábách. Chtěli tento obor ovládnout sami a to zejména z pohledu čistě chirurgického. Toto se hrubě nelíbilo právě madam De Coudray a výrazně proti zákazu vzdělávání porodních bab brojila. Organizovala k podpisu nesouhlasu s tímto zřízením petici. Povedlo se jí situaci zvrátit a sama se stala hlavní porodní asistentkou ve významné evropské porodnici Hotel Dieu. Poté byla uznávána jako význačná osobnost Paříže, potažmo celé Francie.
Sám král Ludvík XV. tuto porodní asistentku velmi obdivoval a uznával. Proto jí také oslovil, aby pomohla zvrátit vysokou dětskou úmrtnost v celé Francii v souvislosti s těhotenstvím, porodem a poporodním obdobím.
V letech 1760 - 1783 cestovala tato porodní asistentka po celé Francii a učila umění porodnické zejména chudé rolnické ženy. Její kurz trval 6 dní v týdnu po dobu dvou měsíců došlo i ke tréninku na porodnickém torzu, které sama sestrojila. Jednalo se o první porodnické torzo, trenažér životní velikosti. Tento model byl vyroben z odolné látky a údajně vycpán i živými kostmi. Kromě ženské pánve a a dělohy torzo obsahovalo i životní velikost plodu ve stádiu termínu porodu, placentu, pupečník a obaly. Model plodu měl i pootevřenou pusinku, aby bylo možné trénovat konkrétní manévry při porodu koncem pánevním.
Během této své misi po Francii vyučila Angelique de Coudray více než 10 000 porodních asistentek a 50 lékařů.
Její odkaz vzdělanosti, odhodlání a podpory babictví je dodnes fascinující. Jako podporovatelka krále Ludvíka XV. zemřela v roce 1794 za záhadných okolností, je však možné, že zemřela náhlou smrtí ve vysokém věku.
Pokud by Vás lákalo vidět její přelomový porodnický model, je to možné ve městě Rouen (Francie), v tamním muzeu.